Jak hospodařit s ohledem na podporu biodiverzity?

Hlavním rozdílem oproti jiným modelům hospodaření je zaměření ekologického lesnictví na podporu biodiverzity a to jako nedílnou součást hospodářských zásahů.

Při ekoligickém modelu hospodaření využívá vlastník lesa či hospodář maximálně přirozených procesů lesa a režimu rozpadu a narušení, tak aby efektivně šetřil náklady tam, kde není nutné zasáhnout: 

Ponecháváním “neekonomického” dřeva samovolnému vývoji, které tak přispěje k obnově půdy. Využíváním autoredukce díky rozvolněnému zápoji a rozpadu kmenů. Ponechávání mrtvého dřeva při vekoplošném rozpadu, které přispěje k udržení mikroklimatu a působí překážky zveři k poškození obnovy. Čerpá z přítomnosti mikrostanovišť, která poskytují životní prostor přirozeným predátorům lesních biotických činitelů a využívá větší resilience lesa vůči změně klimatu při druhovém smíšení dřevin k udržení prostředí a také produkce.

Hlavní principi hospodaření

Hlavním principem je využití přirozeného režimu disturbancí (narušení) při hospodaření v lesním prostředí a podpořit tak ekoligickou funkci lesa a efektivně šetřit náklady. Mezi hlavní body hospodaření patří následující:

• Ponechání habitatů, mrtvého dřeva, doupných stromů, biologického dědictví, vyvratů a dalších prvků při jejich samovolném vzniku, a to v co největší míře. Odstranění pouze pokud by omezovali nutný pohyb po technologických linkách či představovali riziko v blízkosti turistických tras a cest do výšky stromu od cesty 

• Ponechání potěžebnich zbytků a dostatečného množství dříví k zetleni i velkých dimenzi stojících souší, a při těžbě aktivně nechávat tito stromy a kmeny na místě

• Využívání přirozeného rozpadu a narušení lesa při obnově lesa, využití autoredukce a přirozené obnovy

• Uplatňování krátkodobého či dlouhodobého ponechání porostu samovolnému vývoji při velkoplošných disturbancích a na místech, kde není efektivní provádět hospodářské zásahy

• Podpora obnovy půdy (maximalizovat využití MZD, přípravné dřeviny, šetrné technologie, technologie s nízkým tlakem a nevjíždět mimo stále linky, rušení půdních meliorací a drenáží, obohacení půdy o lákty obsažené v mrtvém dřevě atp)

• Omezení chemie v lese (nepoužívat, s výjimkou asanace dříví na skládce, a i tam uplatňovat v maximální míře odkorňování)

• Budování a podpora specifických lesních mikrostanovišť jako jsou tůně, světleny, zachování rašelinišť, kombinace středního a nízkého lesa a tvorba mozaikoviteho hospodaření atd

• Zachování starších stromů nad 150 let (nízká ekonomická užitnost vs. vysoká ekologická hodnota)

• Omezení hospodaření v chráněných územích, a to dle plánu péče v maximální snaze jej naplnit s přihlédnutím k režimu a nastavení státní politiky možných kompenzací za újmu

• Podpora přirozeného genofondu dřevin a přirozené obnovy, při výchově ponechat část stromů hospodářsky netvarných (křivých, pomalu rostlých či naopak předrostlých, košatých atd) pro tvorbu habitatu a genetické rozmanitosti.

• Využívání nepasečných způsobů hospodaření a kombinace přístupů obnovy při obnovní těžbě

Vlastník není vázán uplatňovat všechny tyto body, je možné uplatnit jejich část na základě možností a specifických podmínek. Cílem je uplatnění těchto principů v maximální možné míře tak aby došlo k podpoření biodiverzity a přirozených procesů lesa.