Ponechání mrtvého dřeva legislativa nijak neomezuje, naopka částečně deklaruje, že by jej v porostech po těžbě mělo zůstat dostatek. Nikdo vám tak v ponechání mrtvé biomasy nemůže bránit. Vyjímkou jsou stromy, které obsahují stále aktivní kalamitní “škůdce” dle vyhlášky, tedy například napadené smrky kůrovcem, které ještě nejsou suché/sterilní. 

Rovněž v případě, že ponecháte stojící mrtvé stromy u cest a značených stezek bez varování pro návštěvníky, nesete částečnou zodpovědnost za možné zranění. V těchto případech je tak možnou alternativou dřevo ponechat na zemi po odkornění či skácení. Mimo tito případy vás k zásahu nikdo nemůže nutit a ponechání tlejícího dřeva naopak přispěje ke zlepšení stavu lesa.

Nejste povinnen těžit suché stromy. V některých případech pouze přebíráte při jejich ponechání část zodpovědnosti za návštěvníky (viz předchozí dotaz). Státní správa či Lesy ČR vás nicméně mohou na jejich přítomnost upozornit, ať už písemně či na místě, a doporučit odstranění, povinnost k jejich odstranění přes to nemáte. Pokud se nacházíte v oblasti s velkým pohybem lidí je vhodné na stezky umístit upozornění na jejich přítomnost a riziko či ponechávat stromy primárně mimo blízkosti těchti cest.

Druhovou skladbu dřevin v lese lze potpořit při jeho samotném založení, kdy je vhodné vysadit či zasít více stanovištně vhodných dřevin a to různou formou smíšení ať už skupinovitě či jednotlivě přimíšeně. Rovněž je možné druhovou skladbu doplnit formou podsadby či dosadby do porostů, kde je přirozená obnova přítomna, ale například pouze jednoho či dvou druhů. Rovněž při výchově lesních porostů je možné podpořit vícedruhovost ponecháváním náletových dřevin, dřevin přirozeně vyseměnělích a vtroušených. Uplatňovat výchovu s cílem konkurenčně slabší druhy podpořit, aby byly v porostu zachovány. 

Pro těžbu šetrným přístupem je vhodné využít stroje a postupy s nízkým tlakem na půdu, například kombinace koně/železného koně s vyvážecím vlekem za traktor. Co se týče výběru těžených stromů je vhodné nepoužívat plošnou těžbu, a naopak vybírat konkrétní stromy, které konkurují nadějným stromům v okolí nebo mají požadovanou tloušťku a jsou již vhodné k těžbě. I v malém celku lze tak docílit trvalého přísunu dříví a ne jen jednorázové celoplošné těžby a zároveň zachovat lesní prostředí. Více se dozvíte v záložce metodika hospodaření.

Pokud hospodaříte v malém lese do 50 ha musí těžbu schválit OLH a následně státní správa. Pokud ovšem protokolárně převezmete plánovací osnovy na nejbližší obci s rozšířenou působností, můžete těžbu a výsadbu konzultovat pouze s OLH a nemusíte pokaždé žádat státní správu. 

Při velkoplošné kalamitě, jako byla kůrovcová kalamita v nedávné době, výrazně klesá cena dříví, rovněž šíření patogenu je tak rychlé, že jej zastavit standartními postupy nelze. V takovém případě je z hlediska obnovy lesa vhodné ponechat odumřelé stromy v dostatečné množství tak, aby byly zachovány přirozené obnovní procesy. Je-li cena dříví tak nízka, že se vám téměř nevyplatí těžba, uděláte mnoho pro podporu biodiverzity, když dříví v lese ponecháte jak na stojato tak na ležato. Ušetříte tak velké množství nákladů se zalesněním a stavbou oplocenky a les se obnoví o to silnější, díky přísunu živin z mrtvého dřeva.

Síje je jedním z možných postupů zalesnění pozemku. Je vhodnější než výsadba díky přispůsebení semenáčku konkrétnímu místu už od prvního vyklíčení. Nevýhodou je delší doba zalesnění a částečná ujímavost semen. Optimální je síji provádět v období rovnou po sběru, kdy by daná dřevina přirozeně semena uvolňovala. Síje je možné uplatnit plošně na povrh (například u břízy) nebo jamkovým postupem, kdy se pro semena kopají mělké jamky kam se vloží několik semen a lehce se přihrnou horní vrstvou půdy (tento postup je vhodnější pro větší semena např. dubu, buku atp.). Síji je také možné spojit s těžebním zásahem, provést síji na povrch půdy a následně provést prosvětlovací těžbu. Při těžbě dojde k narušení povrchu půdy a semena se zapraví do půdy a záskají prostor k životu a růstu. 

Na obnovu lesa: výsadbu většího množství dřevin, stavbu oplocenky a ochranu sazenic, je možné žádat ministerstvo zemědělství prostřednictvím Portálu por žadatele o příspěvek na tyto činnosti. V současné době je příspěvek nastaven v takové výši, že pokryje materiál, ale nikoliv práci při sázení a stavbě. Na nadstandartní opatření v lesích je možné žádat o prostředky v rámci různých dotačních programech ministerstva životního prostředí a regionálního rozvoje. Tyto programy jsou vždy vypsány na určité období a v čase se mění. Je možné sledovat aktuální možnosti na portálu Státního Fondu Životního Prostředí.